wz
_________________________Kudy kam

DOMŮ: na hlavní stránku
ODKAZY: když už vás nebavím
KREDITY: co všechno jsem zneužila
KNIHA: zanechte vzkaz

___________________________O slečně

AUTORKA: narcisticky koutek
DENÍČEK: můj život
KONTAKT: pro toho, kdo chce napsat
MALIČKOSTI: co znamenají svět
PRÁVA: neznalost neomlouvá

_______________________Ono to tvoří!

HISTORIE: mých podivných počinů
PŘIPRAVUJE SE: co možná bude
SPECIALITY: jako jsou alternativní konce
SÉRIE: vícedílné povídky
JEDNORÁZOVKY: kratší příběhy
BÁSNĚ: trocha poezie
MINIATURY: co se jinam nevešlo
OBRÁZKY: nebo spíš čmáranice

~

Fifty red roses falling apart
in the hands of someone that you
scraped in and left behind...


- Thursday, The Lovesong Writer



_____________________________________________________Zápisky

Sobota 31. března 07 : Nenahraditelný věci, například život

Já se konečně dokopala, abych si došla do knihovny a teď sem tak nadšená z toho, že mám co číst, že tam budu s nějvětší pravděpodobností příští týden muset jít znovu...

Je zábavný sledovat, jak jsou některý lidi podobně divný jako vy sami... Třeba Lenka. Leni, nevadí ti, že o tobě znovu plkám? Zvláštní, jak nezávisle na sobě dokážame vymyslet něco prakticky identickýho... Umřel na předávkování. - Čím? - Předávkování životem...

Divný holky, v patnácti šestnácti řešíme, co je to štěstí a jakej smysl má život/svět/smrt.

Mezi náma je ale stejnak rozdíl - na mě je ta divnost vidět.

Možná bych měla dělat něco užitečnýho... možná. Vím, že bych měla, ale doopravdy to udělat, to už je něco jinýho. A tak je to se vším. Zatracený lidi...



Úterý 27. března 07 : Kam zmizely barvy?

Zpozorovola sem, že jsem ze svýho života barvy úplně vyřadila. Ale já mám barvy přeci ráda...

Nic tu nefunguje, a může za to wz. Jejich ftp mi pořád padá a mě už to nebaví... je pozdě a chce se mi spát. Asi půjdu a dodělám to zítra... to je taky den. Za předpokladu, že mě cestou do školy nepřejede autobus. Začínám totiž věřit tomu, že se tak asi brzy stane. Možná bych měla začít používat přechod, když jdu středem města a přehrávač mám tak nahlas, že nic neslyším... dnes ráno jsem třikrát uskakovala.

Podívám se po něčem, co není černý nebo bílý a zkusim si to oblíknout. Mám chuť na trochu těch barev, když je venku tak krásně.